.....

Ve světě za růžovými brýlemi,
jsem pro vás tak trochu šedá.
Ve světě plném hluku,
hodně tichá.
Ve světě plném icq, plazmových tv a dvdéček,
jsem schopná si přečíst knihu....

Jsem až moc mladá,
abych mohla být dospělá...ale přesto...

Nedokáži se orientovat v problémech
naivních šestnactiletých,(aspoň já je tak vidím)
ale já bych je přece měla mít......

Jsem divná?
Všichni říkají že ano....
Jsem divná?
já si to přesto nemyslím....

Citím se zvláštně...
když slyším sborový smích..
(dost schopná konkurence kurníku)
ale vlastně se není čemu smát...

Nechápu co se stalo špatně...

Jsem snad málo přizbůsobivá?

A je to vůbec zlé?!
Že jsem jiná?!
Jiní lidé jsou většinou trestáni......

Málokdo pochopí....
málokdo uvěří....
a nikdo,
nikdo nedokáže pomoci.

Zbývá jen obléci růžové tričko
a zařadit se (na koncertu Ewy Farné)
mezi ty šestnáctilété.