Tichým nekonečnem mé duše

Modrý prach Tvého těla
se po zdech
rozpouští
Napni
svá křídla
Hvězdářem proti
své vůli
Prométheem
jsi taky nechtěl
být
A létáš Máš na zádech
bílou vlajku
Jako závoj tichých hvězd
těsně po půlnoci

Vezmi mě tam

kde lidé

nikdy

nebudou

mít

odvahu

vkročit