Upadají do ticha

Střípky přátelství
které nejdou slepit
stupidní hádky
a urážky beze smyslu
nenávist v srdci
a hlava plná výmyslů
pohřbívá zdravý rozum...
falešná upřímnost
z pomatených myslí
bije mi do očí
a týrá mou trpělivost
tohle snad nikdy neskončí
proč mají všichni na všechny takovou zlost?
život se nežije
životem se umírá
z těchhle trapných rozporů
mi spánek oči zavírá
a má slova nevyslyšená
upadají do ticha...
Proč to všechno?
Nešlo to i jinak?
Neslyšíte, že ten druhý už nedýchá...?!