Tíseň

Rozvil se kvítek růže
do křiku černých vran,
spánek políbil mu víčka
a havran píseň zazpíval.

Vykvetlo z růže poupátko
mezi tisy
za hřbitovní zdí
s perličkou rosy na řasách,
kde mrtví jenom sní
o živých, kteří přijdou k nim
v hořkém návratu
a loudit budou Otčenáše
zahaleni do rubáše
v posledním komatu.

Jen havran bude zpívat dál
a vrány zakřičí,
že sýček houká:"Hů a hů "!
tisům v jehličí,
kde rozvil kvítek růžičky
s vůní lehce mdlou
teď představení začíná
pak skončí černou tmou.

Zde polibky se rozpadnou
jak popel z černých řas,
tak očekává růžička
kdo že přijde zas.