Protéká srdcem

Protéká srdcem, tou ledovou krustou;
snaží se ho zahřát, přinutit k životu;
zatímco co les dýše a poslouchá nás dva.
Hladové listí,
nasytit jej dlouho trvá,
alkohol v žilách mění směr
a ptá se, kudy proti proudu.
S rozmazanými stíny,
však s navždy vztyčenou hlavou,
přistoupím k nebeskému soudu.
Za zpitého zívání
ticho, tma, vlaku hukot,
na prknech zítřejšího svítání,
líbám svůj život.

Nebojím se pohlédnou sama sobě do očí!