Strom

Na otrhaném papíře
stop po Tobě pár
zůstal jsi,
jako strom po zimě suchý
v jarních loukách plných kvítí
zůstal tam stát strnulý sám
konečky prstů už nelíbají
Oschlé listí v mtvých korunách
odnáší vítr v prach
zůstal jsi jako stín jeho
ve mě plápolat
jen smůla
stéká po větvích
a naše hvězda nesvítí
do listoví tvých vlasů
ani pupen v pozdním jaru
v dlaních tvých
a já zalévat tě chodím
dokud neuhodí hrom
potom usnu jako kdysi
tolik živý strom