Poprvé

Spatřil jsem oči planoucí,
dva ohýnky, svítící do noci.
Kapička stekla mi po líci,
já nemohl si pomoci.

Jako můra jsem kroužil
kol těch světýlek jasných.
A spálit se jsem toužil
od těch uhlíků krásných.

V dlaních jsem svíral
jiskřičku, co naději živila.
Pot z čela jsem stíral,
když ruku mi tavila.

Pustil jsem ji do řeky,
když se oheň v Tobě zrodil.
Pak vášnivými doteky
ten oheň v Tobě živil.

V obětí jsme hořeli,
žhavější s každou chvílí.
Požárem ploty zbořili,
co mezi námi byly.