† U konce... †

† † † † † † † †
† U KONCE... †
† † † † † † † †

Osud ti určil jít cestou
Trnitou a beznadějnou
Tolik tě zranily ty trny
Nikdy se nezhojily rány

Chtěla bych nenávidět
Svět, kruté zkázy květ
Tak moc jsi musel trpět
A nebylo již cesty zpět

Doufals, že vrátíš se domů
Však dny byly plné zlomů
Věděls, že má přijít konec
Neprávem byls odsouzenec

Věřím, že je nadpozemský ráj
Že vzán byls na nebeský kraj
Kde brány neznají klepání hoře
Kde slunce nezapadá za hory či moře

Vítr šeptá slůvka, jež konejší
Že s námi zůstává náš nejmilejší
S láskou v srdcích, květ věčný
Každý, kdo tě poznal, byl vděčný

____________@@@@@
___________@@@@@@@________@@@@@
________@@@________@@_____@@@@@@@
________@@___________@@__@@_______@@
________@@____________@@@___________@@
__________@@__________________________@@
____@@@@@@______@@@@_____________@@
__@@@@@@@@@__@@@@@@__________@@
__@@____________@@@@@@@________@@
_@@____________@@@@@@@@______@@
_@@____________@@@@@@@@____@@@
_@@@___________@@@@@@@_______@@
__@@@@__________@@@@@__________@@
____@@@@@@_______________________@@
_________@@_________________________@@
________@@___________@@___________@@
________@@@________@@@@________@@
_________@@@_____@@@_@@@@@@@@
__________@@@@@@@_____@@@@@@
___________@@@@@_@
______________________@
_______________________@
________________________@
________________________@
________________________@___@@@
________________@@@@_@__@____@
______________@_______@@@__@@
________________@@@__@__@@
______________________@
_____________________@