Anděl

Temna se stahují
mračna celá,
v úzkosti volám si
o anděla.

Duši mou znáš,
stále si se mnou,
nedopusť ať
vlny mě vezmou.

Ve vlnách zoufalství
lapám po vzduchu,
topím se bez šancí,
chytáš mě za ruku.

Na mostě ve výšce závrať mě děsí,
závaží zlé táhne dolů.
Tam někde na mě už čekají běsi,
pomoz mi, utečem spolu.

Jak slepou průvodce
vedeš mě sám,
píšeš mi do srdce:
budeš žít dál !