Mateřský mlíko

Když tak nad tím přemýšlím,
tak jsem si moc neužila,
je mi čtrnáct let
a ještě jsem nesouložila.

Maminku jsem poslouchala,
na tatínka vždycky dala,
co mi oba shodně řekli,
to jsem vždycky udělala.

Teď tu sedim u compu,
v ruce pas a občanku,
která ještě neplatí,
ale mě to nevadí.

Když mě matka porodila,
se všema se poradila.
Bude ze mě inženýrka,
dám si pozor na Frantíka.

Fratník ten to sice není,
ale Pepík teď tu sedí.
Díky matce bude (mu) stát,
neměla mě tolik s... !

Teď z ní bude babička,
nestačila krabička.
Nestačila krabička,
a bude to holčička.

Jmenovat se bude Tamara,
její první hračka bude kytara.
A pořádný kombo k tomu,
v osmnácti vyhodím ji z domu.

Jestli to však bude chtít,
klidně budu s ní dál žít,
nebudu jí v ničem bránit,
ale musí se vždy chránit.

Nedopadne jako já,
její táta hodně jí dá.
Doufám že ho bude znát,
a on že bude jí mít rád.

Já ho sice dobře znala,
city k němu nechovala.
Teď se to však změnilo,
vždycky chtěl mít mimino.