Tiše padal déšt a kapky smíval naději
/ buď déšt smíval kapkami naději, nebo kapky smívaly naději...
foukal vítr a tiše hvízdal: měj na paměti
tady by asi nebylo od věci rozvést myšlenku. spíš to vypadá, že to tu mělo smysl ledatak pro rým a ještě ne moc dobrý. komu šeptal, ať má na paměti? a co ať má kdo na paměti?
svítilo slunce a třáslo se strachem
no...aby se slunce třáslo strachem.. to asi jen tak nikdo neuvidí. ale i kdyby neviděl, přijde mi, že nemá nevyměnitelné opodstatnění v básni. proč by se mělo slunce třást strachem? já myslím, že v našem životě a "životě přírody" existuje jakožto jakýsi "bůh"..co bychom byli bez slunce? a co by byly rostliny a zvířata bez slunce? nic...
rostla tráva a mluvila se starým brachem
s kterým starým brachem? navíc ten tvar.."brach" se mi do básničky o přírodě vůbec nehodí.
šuměl les a snil o štěstí
to bych brala...ale...
ptačí křídla snila o smetí
proč máš v dalším rýmu tohle? snít o smetí? kdyby snila o něčem hezkým, nebo aspoň nedosažitelným. ale o smetí? jakej to má smysl? tady vypadá, že je to slovo taky jen pro rým.
potok hučel tesknou touhu
voda si marně toužila duhu
toužit si neznám. je buď toužit, nebo přát si.. i dkyž dalo by se to brát jako básnickej obrat nebo co:)
no... když to shrnu, někdy není od věci napsat ty "nejpikantnější" a nějak nejzajímavější, nejmíň ohraný rýmy, než cpát tam šroubovaně něco, co moc nedává smysl:) je možný, že to tobě smysl dává, ale opravdu z toho mám takový pocit. v metaforách totiž moc nehovoříš a kdyby, tak ty myšlenky nijak nerozvádíš, ani na ně pořádně nezabrousíš.
nechci tě kritizovat. sama nepíšu světoborně, ale je to subjektivní. a já z toho mám takovej pocit:) akdyž už jsem si to přečetla a přemejšlela o tom, tak mi přišlo fér ti to napsat. třeba se nad tím namyslíš a nebo mě pošleš oprávněně do hajzlu((:
takže hodně štěstí. je vůbec super, že píšeš. tak pokračuj, nenech se odradit a mnoho múz:)
měj se pěkně
14.02.2009 20:04:00 | jatox
Tiše padal déšt a kapky smíval naději
/ buď déšt smíval kapkami naději, nebo kapky smívaly naději...
foukal vítr a tiše hvízdal: měj na paměti
tady by asi nebylo od věci rozvést myšlenku. spíš to vypadá, že to tu mělo smysl ledatak pro rým a ještě ne moc dobrý. komu šeptal, ať má na paměti? a co ať má kdo na paměti?
svítilo slunce a třáslo se strachem
no...aby se slunce třáslo strachem.. to asi jen tak nikdo neuvidí. ale i kdyby neviděl, přijde mi, že nemá nevyměnitelné opodstatnění v básni. proč by se mělo slunce třást strachem? já myslím, že v našem životě a "životě přírody" existuje jakožto jakýsi "bůh"..co bychom byli bez slunce? a co by byly rostliny a zvířata bez slunce? nic...
rostla tráva a mluvila se starým brachem
s kterým starým brachem? navíc ten tvar.."brach" se mi do básničky o přírodě vůbec nehodí.
šuměl les a snil o štěstí
to bych brala...ale...
ptačí křídla snila o smetí
proč máš v dalším rýmu tohle? snít o smetí? kdyby snila o něčem hezkým, nebo aspoň nedosažitelným. ale o smetí? jakej to má smysl? tady vypadá, že je to slovo taky jen pro rým.
potok hučel tesknou touhu
voda si marně toužila duhu
toužit si neznám. je buď toužit, nebo přát si.. i dkyž dalo by se to brát jako básnickej obrat nebo co:)
no... když to shrnu, někdy není od věci napsat ty "nejpikantnější" a nějak nejzajímavější, nejmíň ohraný rýmy, než cpát tam šroubovaně něco, co moc nedává smysl:) je možný, že to tobě smysl dává, ale opravdu z toho mám takový pocit. v metaforách totiž moc nehovoříš a kdyby, tak ty myšlenky nijak nerozvádíš, ani na ně pořádně nezabrousíš.
nechci tě kritizovat. sama nepíšu světoborně, ale je to subjektivní. a já z toho mám takovej pocit:) akdyž už jsem si to přečetla a přemejšlela o tom, tak mi přišlo fér ti to napsat. třeba se nad tím namyslíš a nebo mě pošleš oprávněně do hajzlu((:
takže hodně štěstí. je vůbec super, že píšeš. tak pokračuj, nenech se odradit a mnoho múz:)
měj se pěkně
14.02.2009 20:04:00 | jatox