MOŽNÁ JE TO DOBRÝ DŮVOD

MOŽNÁ JE TO DOBRÝ DŮVOD

Neměla jsem radost, když jsem tě tam viděla stát..
Ale nemohla jsem nic dělat..
Jednou jsem s tebou prostě mluvit musela..

Objímala jsem tě, ale necítila jsem to tak.
Líbala, ale nenáviděla se za to..
Chci, aby jsi to věděla.
Tohle je očista mé duše.

Moje srdce je totiž černé jako dehet na plících..
A myšlenky náhle zmatené..
Měla jsem jasno..
Ale zase to nebyla konečná verze.

Žádám, buď ku mě milostivá.
Já nezapomínám tak snadno, jako ostatní, co jsou tady..
Věci, kterých jsi se dopustila, skutečně nebyly taktní..
Ale uznávám.. Měly určitý smysl.

Hodili jste se k sobě.
Slušelo vám to..
Dokonce jsem vám to strašně přála..
Ale to neznamená, že bych ho už nemilovala.

Mohlo to být krásné přátelství,
ale stalo se to příliš brzy.
Zavrhla jsem tě.

Naše setkání má vždycky nějaký podtext.
I když rozhovor byl neposkvrněný..
Tak falešně utěšitelné..
Nevím, co si o tom mám myslet.

Možná, že jsem řekla věci, které tě ranily,
ale v tom si nemáme co vyčítat.
Možná si to nikdy neodpustíme..
Možná na to zapomenem..

Po hluboké ráně zůstává jizva.
Nechci další nalhaný sen..
Nechci nové díly svého ponížení..
Ale chci, abys věděla, že jsem na rozcestí.

Nemohu s tebou být.
Příčí se mi to.

Aby tahle hra byla alespoň trošku fér..
Měla bych k tobě být upřímná.
A ty ke mně taky.
Tak se prosímtě nezlob, když tě nebudu mít ráda.
Pochop mě, prosímtě, Terezo..
Milovala jsem ho celým svým srdcem.