Svět

Proč lidé jsou plní nenávisti,
když na světě je tolika krásy,
proč jsou lidé plní zášti,
když na světě může být tolika lásky.

Nač peníze,
nač bohactví?
Pročpak ze zla stavíme si hráze,
a duši milované nepustíme?
Chudým bereme
bohaté okrádáme,
co z toho však máme?
Dobrý pocit, že jsme si dokázaly
jak dokážeme být špatní?

Lásku a štěstí rozdávat bychom měli,
místo toho pavučinu zla jsme si upletly
a celý svět do ní zahalily.

Co se však tak třpytína jejich vláknech?
Stříbro či nějaký diamant?
Honem ho sebrat!
Když však pohléhnu blíž,
není to to, zač bych zbohatla.
Andělské slzy nejsou na prodej.

Člověče prober se, vstávej!
Nebo to není sen?
Copak je svět opravdu tak špatný?