Skok

Anotace: Začal sem to psát po několikanásobnym poslechu Gloomy Sunday(Píseň sebevrahů),tak to podle toho vypadá

Jsem malý kluk a jsem venku s přáteli,
záblesk, nemoc, ležím v posteli,
teď zas vidím náš starý byt...
10 metrů a už nebudu snít,
proud vzduchu zpomalí můj pád,
za chvíli už utrpení nebudu znát,
vidím svou první i poslední lásku,
odmítám přes oči pásku.
Okno se vzdaluje a země se blíží,
to můj vlastní život mě tak tíží,
vidím rodinu i přátele,které jsem zklamal,
stejně jako dívky které jsem miloval,
zklamal jsem všechny,ale teď to napravím,
když se z jejich vlastních,lepších životů ztratím,
už každou chvíli opustím tento svět,
už každou chvíli skončí můj let...
.
.
.
.
náraz
.
.
.
nic

Autor Lecco, 13.10.2007

Přečteno 314x

Tipy 3

Poslední tipující: už ne pernikova princezna, Anejet