Nehledej daleko

Zrzavé vlnobití na tváři,
co lechtá
a nutí usmívat se...
Nehledej zázraků hvězdáři!
Rada je už dlouholetá,
že vše je přeci blízko,
jenom podívat se.

Dechu pohlazení,
za tichého hučení krve.
Nové narození,
pro Tebe,
co žiješ teď prve.

Letmý polibek,
plný vášně, lásky,
na ústa, po tváři,
na ušní lalůček,
bez místa pro otázky.

Hřejivé sevření,
na těle, v srdci,
až dojdeš prozření
a odpovíš kupci,
že nehledáš víc,
než úsměv,
zvuk štastné všednosti,
že zde leží Tvůj svět,
bez chtivé blbosti...
Že našel jsi svou druhou tvář.
Jdi říct -
Mám tě rád, Živote,
tady mě máš!