Bětka pod pultem
Bětka pod pultem
myslím,
pak se to nějak zvrhlo,
mlžím,
a stalo se to,
zastavila nás jedna paní,
byla Němka, mír ji trápil,
že prej vypadáme jako dokonalej pár,
ani korunu jsem ji nedal, vždyť to mám za pár.
Teď jsem ve věznici s označením - nejvyšší ostraha,
ta paní už nehledá mír,
našla ho,
bohužel díky mně,
je mi to líto,
snad se ještě někdy podívám do Vesmíru,
P.S. tak zase příští Vánoce
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
já neučím nic a nesedím v knihovně... ale: ta báseň je dobrá do půlky. možná si chtěl, aby jsme dostali ten konec-zvrat jen mezi řádky, ale na to je tam toho moc. na styl, kterej si nasadil na začátku a kterej mě tak okouzlil i u opékáni buřtů, je toho málo. je to nevěrohodný, mylim teď druhou polovinu textu, nevěřim tomu, dáváš moc najevo, žes prostě neseděl. bejt tajemnej ti moc nejde. v těch veřejnějších stránkách textu si naopak mimořádbě silnej: když začneš vykládat niterní záležitosti běžný banality, jsi nedostižnej, má to sílu, což je u takovýho žánru děsně těžký udělat, ale to ty umíš, vypiluj to.
29.10.2007 20:23:00 | grygaruv atelier
Jarko a v jakém že to měste jsi v knihovně? Já jsem taky v knihovně - v plzni
16.10.2007 11:20:00 | PatriceB
omlouvám se za překlepy, píšu to v knihovně, jaká náhoda, spěchám a knihovnice mi dýchá na záda tak se otřásám ...
16.10.2007 11:15:00 | Jarky
poesii se prý nemusí dneska rozumět, má je být a rušit, vzrušit, či těšit, znepokojovbat, hlavou kroutit, zamyslet se, neobvyklý obraz, útržky paměti zdánlivě nesouvisící: u mne to vyvolává jhen jakoby vytržený obraz který chce provokovat svou nesrozumitelností, nicméně Němka a mír a vězení je bizarní spolek :-))
16.10.2007 11:06:00 | Jarky