Úniková cesta

Bloudí
po nočních
chodbách
nemocnice,
a hledá
únikovou
cestu.

Za sebou
vláčí
stojan na kolečkách
ve kterém
je životodárná
tekutina-
pro ní spása

Věří v únikovou
cestu
a věří
na zázrak

Však,ale
její tiché
kroky
doprovází
potiché
kapání slz
které se rozléhá
tichounce
po liduprázdné ulici
nemocných

Tiché kroky
utichají
pod náhlým
přívalem
únavy
a ona
klesá
na studenou
zem
a usíná
neprobuditelným
spánkem.

Naděje se
neztrácí
naděje umírá...