Vzpomínky

Co se to stalo?
Kde je to veliké pouto,
co bylo mezi námi
a doprovázelo nás cestami?

Dokázaly jsme se smát,
i neuvěřitelným blbostem.
Teď už nemůže se to stát,
brzy z toho vyrostem.

Kam asi zmizelo,
to kamarádství velké?
Přece se nesmrsklo
na pouhé věty krátké.

Ostatním jsem říkala,
že nechápou nic.
Teď jsem ale poznala,
že na věky není nic.

Bylo to moc krásné,
myslela jsem, že bezmezné.
Však teď už je mi jasné,
každá svíčka někdy zhasne.

Je mi moc líto,
že nebavíme se víc.
Každá hrajem jinou hru.
Už asi nesejdem se víc.

Doufám, za pár let,
až budem mít každá jiný svět,
se po čase sejdeme
a vzpomínat na dětství budeme.