Zloba dospívajících

Co všechno se změnilo,
proč je svět tak cizí?
Trochu mě to ranilo
a život jak když mizí.
Cítím ty pohledy
a oči proč jsem jiná.
Jako by prohlédly
že je to moje vina.

Netuším co dělám špatně,
nechci ke dnu plout.
Však oni mě tak drží na dně
a svírají do těžkých pout.
Okolnímu světu
líbím se já tak jak jsem
Ale tam jen řeknu větu
a odbijí mě pohledem.

Jedna místnost, třicet lidí,
jenom pár jich vlastně znám
Mezi nimi jsem jak cizí
a další jenom poznávám.
Přijde jenom malá změna,
člověk najde si svůj cíl
„Parta“je hned pokažena
a abys jejich špínu myl.

Tucet dravých očí,
šest zákeřných tlam
Jejich drápy se jen točí
a ochromí tě jejich klam.
Každý je sám za sebe,
každý je svůj pán.
Jen příšerky vesele
jdou zas o dům dál.