Jedinný přísvit

Jen tři záchvěvy
rudých ostnů
probodly duši
a složili poctu
těm,
kteří neznají svět
a nerozumí slovům,
slovům práchnivým
jenž jako slib hadí zní.

Pět polibků
do prázdna nicoty
poslalo svůj věčný
nepochopený vzkaz,
všem,
kteří s klapkami
na očích na duši
škrabošky marnosti
zlámanými dlaněmi hladí.

Jedinný přísvit
laskavosti a naděje
pokašlává v sevření
rukou slepcových,
toho,
který jedinný vidí
a cítí, že je sám
mezi sloupy tuposti,
nepoznán k nebi hledí.