Láska na pochybách

Před chvílí bylo šest
V Paříži svítá
V Paříži sněží
Jsem orientální princezna
v blyštivém topu s glitry
tajemná a krásná ve své dvojakosti
když čekám na tebe
Trošku sním
a zároveň plavu v rozpacích
tak nevhodných básníka
Jako bych jím někdy byla
Nadáváš mi do děvek
na zastávce trolejbusu
Neumím se propadnout do země
Ani se stydět
Měla bych snad?
Chodci - ta rozdvojená zvířata
divoce lížou ze zmáčené
dlažby mé potracené sny
o nás dvou
a smutek je obehraná deska
s Edith Piaf
Proč tak pateticky?
Copak nedokážu být jiná?
Klepu se zimou - jarem - prohrou
nebo bůhví čím dalším
Stopneš mi taxi
Samota není balvan, ale studna
protivně hluboká
Večer mi zavoláš : Mám tě rád...
Držím si sluchátko
těsně u hlavy a koukám na televizi
nebo si vařím sladký čaj
Takhle je to pokaždý
Uvěřím? Slova zanikají v ozvěně...