I cry, when angels deserve to die

Včera jsem potkala princeznu z popelnice,
Budí mě lízáním ucha,
Když se bojí bouřky.

Sešila jsem si ji,
Z úryvků médií,
Nit jsem vám ukradla,
Promiňte, byla vaše nejhezčí?

V knoflících ze špíny
Se v mé lásce míjejí
Růžové odstíny
V hradbách psychiatrie.

Buřič, rouhač, Ježíš,
Blázen v slzách,
Těší se na duhu,
Těší se na barvy,
Syn Boží…

Princezna z popelnice,
Možná ji milujete,
Nikdo však neklade otázky,
Jen já.

Vysvětlím vám všechny její protimluvy,
Ona pije mléko
A kouří eukalypt.

Pohlaď ji po vousech,
Ale jen zlehounka,
Jen já jí mohu mačkat ňadra.

Má polámanou pravou ruku,
Je mi to líto,
Je mi to líto,
DOOPRAVDY.

Schovala jsem si ji
Do krabičky od sirek,
Už nikdy nebudu kouřit!
(ani eukalypt?)