Podivné prázdno rána 23.10.2007

Podivné prázdno
Pomlčky
Holá věta bez konce
Úšklebek rána
Hozený do hrnce
Na vyvářku

Podivné prázdno
Tlumený hovor z chodby
Někde na okraji života
Bezdomovec
S nataženou dlaní
Přijímá svátost daru
A dává požehnání

Prý umírá se k ránu
(nevím proč)
Připadá mi to hloupé
(proč ne o půlnoci)
Lhostejné konce
Ve skříňkách
S uprášenými umělými květy
Vyjmenované tituly
Nakonec
Drahý zemřelý

Zvažuji jak překonat
Podivné prázdno jitra
Když v šedi
Rozlévá se stužka kouře
Nad střechou domu odnaproti
Neprobuzená okna
Ještě pořádně neprohlédla
A přece je už den
Jen špatný splín neodchází

Píšeš mi
Že Ti nevadí
Když nebudu psát
Prošedivělé dny
S kouřovým přelivem
Souhlasně pokyvují
Branka u vchodu
Do bývalé mateřské školky
Vztekle buchla do zárubní
Konečně
Poslední
Host z domu
Smutku
Odchází někam za svou prací
A pár rudých šípků setřáslo kapky deště
Co přišel odněkud ze Sargasových moří
Bláznivých včerejšků

Ještě jednou pohlédnu ven
Něčí pes běží přes ulici
Zaskřípou brzdy
A řidičův hlas křičí
Zvažuji
Kdo z nás všech
vlastně má přednost

Nikde nevidno Lásku
Jen srdce mé
Věrno svému slibu
V mé hrudi tiše přede
A já vím
Že byť neviděna
Věrně tam sídlí
... nesmrtelná…