argumenty

Zda se mi to, nebo je to tak?
Cejtim kolem sebe zlo, na rameni mi sedí černej pták

Sedí tam a posmívá se mi
zas semnou bude trávit minuty, hodiny, dny

myslím přemýšlím proč tam sedí?
žárlím na něj jak s úsměvem a klidem z ramena hledí

směje se skrz zobák
směje se, nahlas směje se, ale proč pak?

hihňá se každou chvíli
Kéž by mě ty černé oči nesledovali!

ty oči prokleté ty oči havraní!
odleť zmetku už odtáhni!

leť pryč nech mě být! ja chci žít!
ne už nechci tenhle sen snít! nechci svou mysl ti obnažit

Ne! je má a mou zůstane!
nech mě! ty začarovaný havrane!

odleť! už nemám dost sil bojovat
běž jinam se už smát!

Sny se rozplývají! mizí mi krásne představy
oči se otvírají, zjevují se dvě postavy

andělská tvář, křídla jednu zdobí
a peklená zář jíž se ta druhá chlubí

havrane havrane za vše můžes ty!
osudové chyby rozmarné co poznali pannenské rty!

Nauč se odpouštět praví prví
nauč se trestat radí mi druhý

Přej jiným lásku přej ji sobě!
Moc dáváš v sázku oni ublížili tobě!

Snaž se pochopit své chyby
Běž zrádce utopit aspoň nakrmíš ryby

Už dost! dost mlčte oba
Mám zlost pohlcuje mě zloba!

Odpouštět? není komu!
Trestat jen sám sebe mohu!

Zneužitá duše týraná
co hledá mír od večera do rána

Opět se mé oči ve snách tíží
a havran se k ramenu mému blíží