Pohádka pro zlatou rybku

Měla bych já tři přání
první je lehké velmi
udělej mě svojí paní
vlož se celý do mých dlaní.

Moje dlaně horké jsou
prsty svou cestou jdou
nezabloudí ani tmou
laskání je jejich hrou.

Druhé přání to je prosté
jak poprvé chovej se po sté
nebylo by víc než jisté
že by nuda vzala za své.

Zkoušeli bychom stále znova
jak nejlíp začít, to přece neva,
plnili si přání snová,
každý den jiná, nová.

A co bude za třetí?
nevíš? nemáš ponětí?
vymeť z mých citů smetí
ať jen čas bez sebe letí.

Tohle je úkol těžký pro tebe
dostat se spolu až do nebe
nechtít být nikdy bez sebe
udělej, ať naše láska nikdy nezebe!