ČTVRTEK 25.ŘÍJNA 2007

Na horách leží první sníh
(zajímavé zjištění)
Ve voze je vlhká zima
Nezúčastněně se míjíme
s rozžatými světly
svých ranních arogancí

Stále mám před očima obraz
Orosené okenní sklo
a po něm kapky zvolna stékající
Slzy mé duše
kterou po noci vydechuji
Nevím
kolik jí tam uvnitř ještě zbývá…

Zahýbám doleva
Ulici přebíhá kočka
Kousek dál je keř
a na něm bílé kuličky dětství
A ještě dál jabloň
Červená jablka září do ranního šera
Po chodníku jde chlapec a dívka
Školáci
Smějí se nějakému vtípku
a pak něco křičí
Zaslechnu: -Ááálééénóóó! -
A pak mi mizí

Chci zastavit a rozběhnout se s nimi
Chci vzít Alenu nenápadně za ruku
a jít tím ránem s ní
tou alejí opadaných lip
co i na podzim mi voní jarem
Chci na chvíli se vrátit zpět
a zatahat ji za copy
Právě když má jít k tabuli
a ona na mě sykne: -Ty pitomoučký slone! –
Nejsladší nadávka jakou znám
Chci ještě jednou s ní postát před domem
než její máma nás pošle nakoupit
A tak tam jdeme spolu a cítíme se dospěle
Koupíme mouku, cukr a deset vajec
a vracíme se zpět
Znovu ji vedu za ruku a ona se rozpačitě směje
Ale nechá mi ji na těch pár chvil
než dojdeme k jejímu domu
Pak se z ničeho nic ke mně nakloní
a dotkne se zlehka mé tváře
Svými teplými rty…