Jako andělé

Nechávám padat slzy do polštáře,
ne, nezvednu hlavu,
nepohlédnu jim do tváře
plné odporu a klamu.

Nechci pořád poznávat jen lži a klam,
to já už moc dobře znám,
radši bych laskavost a upřímnost přátel,
aby mi pomohli vzlétnout bez křídel.

Nechce se mi jít spát, chce se mi od srdce smát, tak si zas půjdu něco psát…o někom, kdo mě má snad rád, o kom si nechávám zdát, s kým se nemusím bát, komu lásku chci dát, kvůli komu jako led budu tát… kvůli komu možná budu řvát i lhát, kvůli komu se dokážu prát, když to bude potřeba, protože mi dává křídla a nechává mě vzlétnout můj nejlepší přítel a moje velká láska