Jednou do roka
Jednou do roka
oblečené v myších kůžích
a s očima jinak pevně zavřenýma tichem
se pomalu probouzejí k životu
aby svá chladná bedra nastavila
kyticím barevných chryzantém
stříbrným i šiškovým věncům
sušeným smilkům a plamenům vzpomínek
mě je jen smutno …
tak hledím na chodící portréty
bloudící hřbitovem
a říkám si
že nic není dokonalé
-----------------------------------------------------
Co jsem to za člověka
když mi je k smíchu
že vypadají jako flámské gobelíny
a k pláči že jen jednou
Komentáře (17)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
nenavštěvuji hřbitovy těl ... a je mi lhostejné jak skončí mé ...
jen někdy z nocí bezesných ... hřbitovy duší mě budí ...
29.10.2007 18:28:00 | HarryHH
Bednou do oka
Tak kopni do tý bedny
rozvlň mi sítnici
ať si můžeš po kolenou
sjet bílou lajnu
zapomeň na rudý útočníky
jinak mineš
a nebude to o vlas
ni řasu
tak si kopni kámo
tobě nepostavím zeď
26.10.2007 13:48:00 | smudlinek
...naprosto stejně to cítím...nevím proč situace vážné jsou vlastně groteskní...možná je to dar od Boha, abychom si bolest ulehčili...nevím...je to krásná báseň
26.10.2007 11:49:00 | Lota
hlavou se mi honí i podobné obrazy...
ale zaznamenávám spíš ty příjemnější... :-)
26.10.2007 10:47:00 | recht
Supertip... za smutnou a pravdivou báseň... za srdce, jež si do ní vložila... hluboká, hluboká poezie fatálnosti života... a jeho květů... a jeho kýčů... Velmi chápu... mám to v sobě také tak... Hladím, má drahá :-*
26.10.2007 10:21:00 | Levandule
V realitě se proplétají stopy smutku i komična.
A život už je takový-celý.
Pozoruhodná báseň -moc mě zaujala.
26.10.2007 10:11:00 | s.e.n
... no konečně! ... už se mi stýskalo ...
... GNK? ... že by GyNeKologie? ... roboti ... roboti ... :-p
26.10.2007 09:55:00 | JardaCH