T*M*A*

Černá tma
se plazí
jako klubo hadů.
Zvětšuje svou velikost,
směje se hlasem
šílence,
pouliční krysy
před ní prchají
jako před
stádem zdivočelých
koček, kterým
v zorničkách
svítí plameny,
Luciferovo kočíčí
stádo,
dravé, hravé.
Chuchvalec černé tmy
se neúprosně blíží.
Najednou z nebe padají
kameny, tvrdé úlomky
hornin, drtící hlavy
kolemjdoucích.
Je cítit strach, panika,
ozývá se pláč
a pukání lidských hlav,
nešťastníci s rozdrcenými hlavami
jsou pochoutkou tmy.
Vysává jejich mozky
a ti co ji vidí,
zároveň spatřují
i hlavy těch,
kteří jsou její součástí.
Promítají se jim před
očima, jako na běžící pásce...