Mé myšlence

Hnij mé myšlení,
vždyť si to zasloužíš.
Za ty probdělé noci,
po tom už toužíš...

Hnijte mé myšlenky,
vždyť vám to příjde k duhu.
Za to jak sem se choval,
a jak z vás dělal sluhu.

Hnij ty mé vědomí,
Vždyť nic lepšího není,
oba už na to čekáme.
Smrtí se nám vše změní

Hnij ty mé svědomí,
to, které nemám.
Hnij, jak hnilos doposud,
dyť tě znám...

Hnij ty má hlavo.
Krásně a zevnitř,
Ať ten divný svět
Už konečně uzříš...

Hnij ty můj mozku.
Hnij i mé tělo.
Hnij ty můj světe.
Hnij ty má duše.