Dopis

Anotace: tak trochu omluvný...

v celkovém zmatení
chlácholím chvění
šumění dotyků
hladí mé obavy
zda pouhá slova
mají moc změnit
přípach mých tušení
dnes tolik bolavých
pokora zastíní
všechny mé stránky
snad jen mé písmo
křivě se usměje
vložím svou naději
do poštovní schránky
není to ovšem jen naděje
co mezi řádky se skrývá…
má slova krutá jsou
jak bída pocitů
a až pak na dlani
vplují Ti do bytu
zašeptám:
„buď znovu trpělivá…“