Láska matky fanatičky

Chodíš bosa, lehounce našlapuješ
za rouškou se ukrýváš
a tělo tvé celé zahalené klouže jako ve větru
když ke mně se blížíš.

Díváš se, jako by do dáli
snad teplotu mám
nebo svrab?

Jsem obnažen a ty nade mnou stojíš
láskyplně mne přikrýváš
přikrýváš mne chladnou peřinou a hladíš po tváři
jako by to mělo býti naposledy.

Horký čaj do karafy naléváš a rozléváš jej do půlkruhu
pára stoupá
chřípím se má horní polovina těla do varu dostává
je to k zalknutí
hořím a nohy mé chladnou
cítím
jak duše má celá roztává
když otáčíš mne kolem osy
hlava má ve víru se točí
chlad a žár
žár a chlad.

A tu náhle v náručí tvém se ocitám
v bezpečí, doma, jsem jen tvůj, naslouchám.

Jakou barvu asi mají tvé rty?
A jakou kůže tvého těla?

Budu perfektní
a udělám všechno tak
jak jsi to chtěla.

Odcházím.

A budeš na mne pyšná
to slibuji!

Zamávám
a kamenným podloubím mířím ku tržišti
přijíždí plný autobus
za jehož okny má sestřička mi mává.

Ani tě neznám,
pomyslím si.

Tak víš co?
Vezmu si tě s sebou
tam poznáme se dokonale.

Svou pravou ruku prudce do výše zvedám
odcházíme spolu
ona letí
a já padám...