Snům

Měděná kůže v barvách odstínu
čekám na tvoji sladkou melasu
a nikdo nechápe, proč dnes zahynu
zpívám ti poslední píseň do vlasů

V půlnočním ragtimu koukám do kouta
a nemohu touhle linkou z grafitu
nasadit pocitům basnická pouta
a stavy mysli, které stojí tu

Stály tu po věky, jak stromy na zemi
z jejiž listů si ubalím doutníka
přece ještě dřív než tužka oněmí
svěřím "své tebe" do rukou hrobníka.