Je mi líto
..ostrých trnů bytostí
chudičky podvyživených falší
jež v horečnatém zaujetí
na poli bytí bojují
podivným prouděním v žaludcích
zvrací svoji Lásku v uvozovkách
oči
zaváté mlhou žárlivosti
duše
sevřené snad bezradností
..že cítit je strach a chlad
v uchlácholeném sebeklamu
tvrdých odstřižků života
proč jen své prameny a soutoky
hledají v cestách podzemí
proč nevěří
přes divnou vřavu světa
těm
co vidí smrti do očí
..je mi líto..
...tyjo ...kam se to přesouvá tvá básnická duše ...superT ...je to parádní kousek z tvého náhrdelníku ...
31.10.2007 08:57:00 | WhiteSkull
Připomíná mi to mnohé... i nedávnost okamžiků... které polykaly můj den za dnem... jako nenasytná tlustá housenka...
Zřejmě se to děje pro duši...
aby z ní mohli létat motýli,
faleš... ta lidem nesluší...
a smutek? Snad jen na chvíli... :-*
31.10.2007 07:59:00 | Levandule
můžeš se mýlit,
ale zabloudit nesmíš
na cestě pochybit
tam kde je chřestýš ...
31.10.2007 00:15:00 | HarryHH
žádá si úctu,
touží po vlídném slovu,
upřimném pohledu do očí...
přej jí svou přítomnost
a doprovázej ji...
odmění se ti objetím,
prudkým, vášnivým, láskyplným...
dokáže být vděčná
i když je to jen Smrt
***
J.s.
30.10.2007 23:47:00 | j.c.
..člověka zkoumej v hodině zkoušky,
v neštěstí jeho povahu nejlépe poznáš;
tehdy mu ze srdce uklouzne upřímné slovo,
škraboška spadne a tvář se ukáže nahá
30.10.2007 23:39:00 | Lota