Co mohlo být...

Vznáší se oblak mračna nade mnou,
můj život marný zdá se,
mám ještě chvíli setrvat či zemřít,
na tohle teď ptám se.

Ptám se Tebe, všemohoucí Bože,
proč zkoušíš moji víru,
proč zkusit mám Záhořovo lože,
chci zemřít v klidu a míru.

Tento svět pro mě není,
nemám tu vůbec nikoho,
to co mohlo být, tak není,
zůstanu sám, po setmění.

Zůstávám sám, osamocen,
ač toužím být milován,
všechno teď pro mě ztratilo se,
k činu zoufalému se odhodlám.

Ač stále myslím na to,
co mohlo být a co není,
tma svírá mě všude kolem,
snad jednou přijde rozednění.

Teď však vržen jsem úplně na dno
a stále znovu přemýšlím nad tím,
co mohlo být a co není
a že za všechno může Martin.