Los Dušos
Anotace: báseň jako heblo
Pojď, blíž, nahlédni do mé duše,
dírou jako okno,neboj se
co uvidíš změní tě jednoduše,
co ti brání, odhodlej se!
Díváš se,nic nevidíš, váháš,
pak najednou vyskočí tma
temnou krajinou teď cváláš
si sám, není to nevinná hra
kolem cosi proběhlo,
ze stropu tma kape,
srdce se ti sevřelo
vídíš cos neměl chlape
tu si jezdí kurt na kole
tady přítelkyně která odešla
ejhle staré vzpomínky zabolí
co blbneš vrať se ty vole
vím chtěl bys umřít když zemřela
duše se mi po tomhle nezahojí
budu si vždy vyčítat,že sem to nebyl já
vždyť ses splet já byl vždycky lepší adept
adept smrti klanící se co do pekla by chtěl
protože je lepší vzplanout než pomalu vyhasnout
****EmPathy ***
Komentáře (0)