Omluva

Kdyby si tak věděla jak tiše se to plíží,
kdyby si tak věděla jak moc mě to sere,
a kdyby si věděla co mi srdce tíží a co mi srdce dere. Kamarádi jsme sice byly teď už ale nejsme,
Nějakou dobu jsme od sebe žily,
ale teď oba kupředu jdeme.
Doufám že se zamyslíš nad tím co se stalo,
kdo,co nám to zničil, nebo co nám toto přátelství vzalo a co dalo.
Nejseš jen tak někdo na koho se zapomíná,
mnoho krásných chvil mi to stále připomíná,
jaká si byla a jaká seš dnes.
Co jsi tehdy dělala a co děláš dnes?
Ještě než mi odepišeš že ubohý to je,
zkus se na tím zamyslet jak těžký to pro mně je.
Mělo to být překvapení v podobě této básně,
no nakonec mám pozdravení ahoj měj se krásňě.