Můj ty smutku …
Můj ty smutku …
Vezmu tě za ruku ,
a převedu tě přes cestu
Jinak by tě totiž
ještě mohla napadnout
… nějaká pitomost
Půjdeme vedle sebe
jako dva přátelé
Jako ti,
co se tak dlouho znají
že si nemusí již o ničem
sáhodlouze povídat ….
… a ani lhát …
Mám tě vlastně rád
a chyběl bys mi
kdyby jsi se znedání ztratil
Nikdo se mnou totiž
nikdy nevydržel tak dlouho
… jako ty …
*
-
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Ach můj ty smutku
lásko...
jaká tvoje cena ?
když dal jsem všechno,co jsem kdy moh dát
Mou duší prázdná kapsa vysypaná
můj život řídký, obnošený šat....
Jindřichu!
Toto tvoje dílko je nejlepší, co jsem kdy od kohokoli četla... opravdu.
15.11.2007 08:04:00 | Marfuša
tohle je taky realita..treba smutna...hmmmm...spis docela prepokladana...uz se temhle jevum ani nedivim...zustavaj nechteniii...a naopak..odchazeji..........
mocse mi to libi, Jindro;)
13.11.2007 19:44:00 | embryo v hlave
koukni se pořádně :o)))
zdali smutek
není jen stínem tvým
a šlápni mu na nohu:o))
12.11.2007 18:07:00 | Nút
věrnej kamarád, vždycky přileze zpátky...
10.11.2007 22:45:00 | Trdlo
můj ty smutku, já si dám tu práci .. vyklopím je všechny aspoň naposled .. až si pro mě příjdou, až si pro mě přijdou .. funebráci !
10.11.2007 10:17:00 | Alci
Asi mu se mnou bývá také dobře, jen ho budu muset odnaučit jednu věc - chodit za mnou, když není zván.
Moc se mi líbí styl Tvé básničky :-))
09.11.2007 21:04:00 | Lorraine
...já mám na hrbu ji...a měla jsem období, kdy jsem ji snesla... teď chci být bez ní...
09.11.2007 20:19:00 | Žqáry