Je listopad

Zastavme se na chviličku
Postůjme přeci
a zapalme svíčku
ve zlomeném srdci
Na památku lásek zesnulých,
co umíraly v beznaději, zmatku
Byl by hřích
zapomenout vteřiny
štěstí ztraceného
Mnohé bez viny,
zcela naplněny něhou
přijaly trest smrti
a cela,
kde čekaly na ortel,
zrazeny a bez hnutí,
ještě teď mokrá od slzí
On myslel na postel
Ona plná iluzí a odpověď?
Té se nedostává
Jen snad,
nebyla pravá
V srdci budou navždy spát