Jedna úsměvná

Chápeš to?
Zase ne.

Jen bílí sníh,
který zebe
-opravdu tak příjemně-

Padá na nás z nebe,
a ty se ptáš,
co to je?

Víš co je déšť?

To andělíčti pláčou,
odpovídáš.

Usměji se,
jak krásně snílkovské.

Nechci ti brát iluze.

Víš...
sníh,
to je...

Prach z andělských křídel,
proto je tak lehký.

Je to to nejjemnější co znám.

Podíval si se.

Neodpověděla jsem přesně, že?

-Úsměv-

Vidíš, jak něžně padá k zemi?
To je adnělské pohlazení,
I oni vědí,
jak je nepostradatelné.

Usměješ se,
jak je to krásné co?

Snít...

-a co věřit-