růže

Růže bodá,
jak smutná láska,
po které zbyde,
jen dlouhá vráska.

Růže krásná,
jak štěstí hřeje.
Jak chvíle v zácná,
kdy vše v radost spěje.

Ta růže vyzívá,
jak krásná žena,
co tančí dravě
a přece z lehka,
jak mořská pěna.

Ta růže rudá,
jak teplá krev.
V květinách vůdce,
jak u zvířad lev.

I tahle růže,
krásná jak svět,
nakonec zvadne
a sní každý květ.