SEN...

Mlčky poslouchám hlasy noci.
Systematický tlukot svého srdce
Vytí psů na měsíc
Dunivý vítr…
A přeci je ticho.

Fotka pana, paní a malého dítěte
V rámečku vybledla
A už to ani není pravda.
Už nejsou rodina.

Voňavka na nočním stolku divně
zapáchá
Jak dlouho tu asi stojí??
Rok či dva??

Skříň co vždycky vrzala
Dnes ztichla
Jakoby tušila,
že se něco stane…

Stane se to v co doufám??
Přijde dnes??
Objeví se stejně nečekaně jako už mockrát??

Čekám na něj
Ale čím déle čekám
Tím více je mi jasné
Že nepřijde.
Možná příště…

Ráno se probouzím…
Byl tu
Vím že tu byl
Cítím ho v sobě
I když už nevím o čem byl,
Vím že se mi zdál…
SEN…