Nářek

Když smutno mi je,
a už nechce se mi smát,
koukám z okna, jak tam lije,
a začínám se bát…

Co když pršet nepřestane,
co se potom se mnou stane?!

Prosím, slunce, vyjdi zas,
ukaž mi tu krásu krás…
Já nechci čekat do svítání,
za oknem už nemám stání!

Chci zas letět bůhvíkam,
dlouhý, dlouhý světa lán.
Snad nahoru, kde je klid
a lidské srdce smí tam žít.

Co dělám tady, Bože, řekni-
moje duše stále teskní…