Snad měla bych být ....?

Snad …. šťastná bych měla být,
že smím se každé ráno probouzet,
nacházet tolika nových a přesto,
všedních věcí..
Ukázat na ně prstem a říct si,
jaké štěstí to mám,
že zrovna já spatřit mohla jsem je,
v tento okamžik...

Snad …. vděčná bych měla být,
že plíce z 50% ještě dýchá,
a tělo jakš takš pracuje,
oči vidí barevnost světa,
různorodost motýlovo křídel,
oušek u hrnečků,
chňapek na rozžhavené pekáčky,
či léta podepsaná na koštěti,
co sdílí naši domácnost déle než já ..

Snad … radovat bych se měla,
z nešťastných lásek a dlouhých chvílí,
co křídou zodpovědnosti zanechaly čmouhy,
a červený vykřičník do budoucna,
z odřených kolen a slziček holčičky,
co s pusou do podkovy fňukala,
utírala se do máminy sukně,
a škemrala o pohádku navíc,
jen pro dnešek..

Snad .. šťastná bych měla být?