Písečná bouře

Roztáhl jsi svá křídla
... Pegasus ...
Vznesl jsi se výš,
k vrcholkům horských masivů
a nyní k nám promlouváš
pírkem po pírku.
Padáš...
*
Sněží...
* * * * *

Vločka za vločkou
snáší hřejivou energii nebeskou.
V Koločavě domek prostinký,
v půdě otisk minulosti,
kde dobro mělo vítězit nad zlým
a pokaženým charakterem ...

Sněhovou peřinou přikrývám své tělo zmrzlé,
hřeji se každou vločkou,
s každým krystalkem její existence
zarývám do své paměti otisk její jedinečnosti,
výjimečnosti,
něžnosti
a krutosti která se ukáže s prvním horkým vánkem.

Přišla s nadějí,
odešla s pláčem ... roztála ... bez ptaní ... bez lhaní opustila můj vnitřní svět .... múza.