Předvečer Křišťálové noci

Vy Světy bez Sluncí
Vy Slunce svítící jen samy pro sebe
Vy krajiny ozářené očima šelem

Dálavy uchopené dotekem tmy
dotekem Noci
/cosi dráždivého skrývá
pod svým pláštěm
cítím to roztaženými nozdrami
hmatám po tom velkém a ostře hebkém
s vědomím
že způsobím další nesvítání/

Vědoucí s tlukotem ve spáncích
kterým není dopřáno míti snů
tak křehkých k proražení
v předvečer Křišťálové noci