Tvá kráso vzpomínek

Odejdi, má kráso zapadlých vzpomínek
Představo volnosti a důvěry
Ztratila jsi mě někde po cestě
Kde trnité věnce lemovaly mé kotníky

Povídej, číše zpola vypita
Jaké to je, nebránit se a nemuset utíkat
Když srdce naslouchá a rozum ho nevraždí
A zítřkem nezačne poslední prohra

Mlč, ty troufalá pravdo
Jak se opovažuješ řídit mé kroky
Já si tě za rádce nevybral
Proč tu stojíš a čekáš…? Na co…?

Zahal mě, vlídná hořkosti stesku
Chci se skrýt pod tvými doteky
Nemuset už nikdy otevřít mysl
Poutníkům, které nikdo nezval