Zlatá múza

Servaný šaty
oči plný slz a smutku..
neskomírá nad osudem
nežebrá..
jen tiše čeká
na to, jak nám bez ní bude

Provázky života jsou samý uzel
kdo je rozmotá???
aby se zlaté slunce probudilo
a úsměv paní múze
jen tak a napořád
pro poezii navrátilo
nám...

Možná pak bude na snadě
že život není bez dechu
a do zelených strání
co nakreslila příroda
se odlepíme z pelechu
a budeme se bavit
smát
žít
prostě dělat neplechu .))