Tak nějak...

Anotace: ..

Byla jsem děvče plné naděje
Co na každého se usměje
Pak přišla láska jako trám
Na cestu čápa vyslali k nám
Byla i svatba, to se sluší
Maličké srdce u mě buší
Z pohádky je realita
Jsem zahozená do života
Není to vždycky jenom snadné
Buď u mě, pomoz, ty můj pane!
Nenechávej mě o samotě
Vždyť jsem bezbranná jak kotě
Potřebuji tvé zastání
Všechno mi slzy nahání
Do mých bezradných očí
Život kolem se divně točí
Unikly ti ty mé prosby
Slýchala jsem plané sliby
Špatně jsem to řešila
A s jiným se těšila
Pak přišlo to překvapení
Černá duše mě naplní
Stane se síly zdrojem
Vzorná žena, je jen dojem
Špatné svědomí
Vše ti vyplní
Neslýcháš slova odporu
Už nehledám u tebe oporu
Naučila jsem se všechno sama
Nedělám nikde žádné drama
Jen to mé srdce nějak tvrdne
Málo co s ním ještě pohne
Je snažší vše řešit hlavou
Ta je tou rádkyní pravou
Pak přišla ta hloupá chvíle
Slyším to, co není milé
Také máš duši úplně černou
Nebyla jsem jedinou ženou
Nejednou jsem procitla
Kde jsem se to ocitla?
ZTRACENÁ...