Spatlanina na entou :D

Prach usadil se na těla stínů,
vzpomínky vzaly to úprkem zaječím,
Nebrečím, to mám jen silnou rýmu,
kdo řekl lháři, že Ti nevěřím?

Marioneta žije ač z dřeva dýchá,
a z němého mluví solilokvium.
Atlas, podpírajíc svět, do Afriky zívá,
a na havraní brko působí opium.

Životní děje, uvádějíc se v synchronizaci,
běží spolu tak trochu paralelně.
A přístroj pro plíce, okysličovací,
nevypadá moc nadějně.

Věřím Ti lháří, upřímný vždy si byl,
i tobě vrahu, cos nikdy nezabil.
Nejradši mám zrádce co při mě vždycky stál,
a nejlepšího přítele, co do zad kudlu směle dal.

Možná jsou spatlaniny smyslem života,
možná chaos dělá toho pravého pilota,
možná smích zabíjí a deprese utužují,
možná že se podvádí , Ti, co milují...

Věřím Ti lháří s duší vraha ..